1-2-3 Síla popularizačních písmenek #2412
Vyprávět složitosti jednoduchými větami za použití metafor, aby se vědecké a odborné pokroky dostaly ve stravitelné formě k očím a uším laické veřejnosti. O to se snaží popularizační texty.
1 ~ Příběh, který chceme vyprávět
Pojďme dnes nahlédnout pod pokličku popularizačních psaní. Z českých luhů a hájů je mi velkým vzorem pan doktor Radkin Honzák, který své texty umí obléknout do tak vlídného hávu, že se u nich člověk spoustu věcí naučí, ještě více toho pochopí a navrch se i dobře pobaví. Je to umění, které není dáno každému odborníkovi, přestože jedním z jejich hlavních úkolů by mělo být vzdělávání laické veřejnosti. Tedy alespoň dle mého názoru.
Před pár dny ke mně přišla prosba o podporu podlomené víry ve vědu a vědecké studie, jejichž výsledky si často protiřečí, stejně tak, jako jejich autoři vedou sáhodlouhé diskuze při hledání svatého grálu - pravdy. V jednu chvíli je máslo zdravé a margaríny nebezpečné, jindy je tomu naopak. A lidé se v tom ztrácí.
Inu, lidé mají tendenci pídit se po 100% pravdě. Po všeléku, zázračné instantní pilulce. Po informaci, která když je psaná, platí vždy a všude.
Na světě jsou pouze dvě jistoty – daně a smrt.
~ Benjamin Franklin
Biologické systémy a organismy od zvířat až po člověka jsou složité, liší se mezi jedinci a doufat, že něco bude platit úplně u všech úplně stejně, je utopické. Medicína se již nějaký ten pátek pomalu ubírá cestou individualizovaných léčebných postupů, protože na jeden lék mohou lidé na základě svého zdravotního stavu reagovat odlišně. Někomu léčba zabere, někomu ne. Stejně tak se v jedné studii na jednom konci světa může ukázat A, ve druhé studii na druhém konci světa pak B. Záleží na mnohých faktorech včetně prostředí, v němž účastníci studie žijí, a jejich životního stylu.
Takže co? Co si z vědy vzít a co tedy platí? Svým studentům a čtenářům vštěpuji do hlavy, že nic nelze brát dogmaticky a nikdy se nemají přestat ptát. Jsou různé typy studií. Od malých, které ukazují na princip nějakého jevu, přes větší sledující daný jev v rámci populace až po obrovské studie, které zkoumají výsledky mnoha menších studií a testují jejich pravdivost. Z jedné malé studie nelze dělat plošné závěry. Teprve čas a opakování testů v jiných laboratořích a vědeckých týmech ukáží, jak silně podložené dané výsledky jsou. Teprve seskládáním jednotlivých dílků daných studií vznikne celkový obraz, z nějž můžeme plošně vycházet.
Když čtu novinky ve vědeckých časopisech a novinách, vnímám trendy a ukládám do paměti zajímavé úkazy a hypotézy. Část z nich vyprávím lidem dál, aby byli v obraze, co se tak dnes v laboratořích zkoumá a jak vědci pokročili v určitých tématech. Některé studie během roku zapadnou, jiné jsou upraveny a další jsou rozvinuty časem do větší hloubky. Na tu hloubku vždy čekám a spojuju si jednotlivá vlákna, z nichž tkám příběhy.
Dnes si můžete poslechnout část z mého popularizačního psaní, které za sedm let dozrálo do podoby, kdy jsem ho vysázela na papír a poslala do tiskárny pod názvem Dítě pod Lupou. Je tam úplně vše úplně 100%? Za to ručit nemohu, věda jde neustále kupředu. Co ale vím je to, že jsem do knihy vybrala informace, které platí již mnohé roky a odolaly zubu času.
2 ~ Dechy pro tvořivou duši, nádech a výdech
Na to, abychom si uměli poradit s písmenky a snadno je skládat, je dobré se učit nejdříve od cizích a pak prostřednictvím vlastní tvorby a výstupů z komfortní zóny, když tu tvorbu posíláme lidem do světa k přečtení. Jak se však člověku “studijní materiál” kupí a jeho rodina začne skepticky hledět na majestátní horu knih u postele, tak se pak nedá ubránit pocitu, že jednou pod tou horou knih bídně zahyne.
Tak schválně — kolik knih máte dnes na nočním stolku? Já dvě! Musela jsem zbytek uklidit, v noci je shodila kočka…
3 ~ Lelčí vhledy, dokud se lelkuje, tvoří se
Čtvrté knižní věnování potěší spisovatele mající blízko k sarkasmu a černému smyslu pro humor. Jednou se hecnu a lípnu si do knihy taky něco podobně hlubokomyslného. Zatím na to nemám odvahu…
Může mé věnování být:
“Máslovému chardonnay, manickým epizodám,
a každému dítěti, které si přálo být vílou”?Ne, nemůžeš ve svém věnování děkovat alkoholu, mentální nemoci,
a podporovat eskapismus.Dobře, tak fajn. Žádné nechci.
